OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Táto rozsiahla a podrobná historická práca vyšla v originále uzrela už v roku 2010, pričom odvtedy pozbierala niekoľko ocenení, aby sme sa v roku 2013 konečne dočkali jej prekladu aj na Slovensku.
Jej autorom je americký historik a profesor histórie na Yalovej univerzite, ktorý sa dlhodobo zaoberá históriou strednej a východnej Európy.
Timothy Snyder sa v tomto svojom diele venuje územiu približne na západe ohraničenému dnešným stredným Poľskom, na východe západným Ruskom, na juhu Ukrajinou a na severe Estónskom, ktoré nazval krvavým pre veľké množstvo nebojových obetí teroru v rokoch 1930 až 1945. Teror v týchto končinách rozpútali dve zločinné ideológie, ktoré si ho zo začiatku rozdelili a neskôr sa oň ešte krvavejšie navzájom pobili.
Autor dáva dokopy a pred čitateľa predkladá množstvo známych i menej známych faktov, svedectiev a archívnych dokumentov, mnohé informácie uvedené v tomto diele prekvapia aj znalcov tohto dejinného obdobia a práve v tomto ohľade je Snyderovo dielo značne revizionistické.
Kto pozná knihy Marka Solonina, mohol sa o tomto dejinnom období dozvedieť nové fakty už dávnejšie, ale pravdou je aj to, že sa Snyder na rozdiel od Solonina venoval tejto téme oveľa podrobnejšie a z jeho rúk výšlo omnoho rozsiahlejšie dielo.
Mnohými neprajníkmi bývajú podobné knihy označované za prekrúcanie histórie, no podľa skromného názoru autora tohto článku dochádza konečne po desaťročiach k náprave značne pokrivenej a propagandistickej sovietskej historiografie, ktorú počas vlády komunizmu nemal kto demaskovať, pretože na území ZSSR, kde sa nachádzali archívy, mohli pracovať len preverení a režimu poplatní historici.
Smutné je, že sovietská historiografia sa drží zubami nechtami dodnes. Veď si len spomente, ako ruské úrady reagovali pred pár dňami na nevinnú anketovú otázku jednej ruskej televízie ohľadom Leningradu, o ktorom sa v Snyderovom diele tiež dočítate.
Milióny nebojových obetí z rúk sovietských komunistov a nemeckých nacistov na tak malom územi Európy by mali byť dostatočným mementom pre ľudstvo, aby sa k týmto ideológiam neutiekalo, no každodenná realita nás presvedčuje o opaku. Transparenty s Leninom a Stalinom, tak bežné v dnešnom Rusku, neonacistické hnutia úspešne fungujúce doslova v celej Európe, dokonca aj v samotnom Rusku - to svedčí o jedinom, ľudstvo má krátku pamäť a preto sú takéto knihy viac ako veľmi dôležité.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.